Román o konci přátelství, vině a chronické bolesti

Když vypravěčka románu dorazí do bytu své nejbližší přítelkyně a najde na zemi kaluže krve, udělá něco nečekaného. Hrůzný nález nenahlásí a po kamarádce nepátrá. Místo toho si připraví výpověď, kterou sdělí ostatním, až se začnou záhadným zmizením zabývat. 

Zároveň znovu pocítí bolest v břiše, kterou lékaři už dlouho neumějí vysvětlit. Tentokrát je ale silnější. Tentokrát zvláštně žahá, pulzuje a vyzývá k otázkám, které s oběma ženami souvisejí víc, než by si přály. 

Jakub Stanjura ve svém druhém románu vypráví o těch nejzazších společenských tabu. Medúzy však nejsou pouze provokativním příběhem, naopak vyjeví všelicos, tak jako voda samotná: tu a tam se zjeví něco krásného a fascinujícího, tu a tam něco odpudivého, obludného, co nelze pojmenovat — a čemu vůbec není snadné čelit.